Jaké by to bylo, kdyby centrem našeho uvažování byl člověk, a ne zisk, péče o přírodu, a ne její vykořisťování, bratrská sounáležitost, a ne vzájemné vylučování? Chceme hledat cestu nové ekonomiky, která pečuje o všechny

a o všechno, a která je jedinou alternativou EKONOMIKY ZÍTŘKA.

Encyklika papeže Františka Fratelli tutti (2020) se zamýšlí nad budoucností a perspektivami globálního světa. Usvědčuje současnou globální společnost z nerespektování důstojnosti každého člověka. Kritizuje ekonomický globalismus. Dovolává se univerzálního bratrství a sociálního přátelství. Papež má přitom na mysli bratrství, které vyplývá z vědomí jednoho Boha, který je otcem všech. Jsou tyto výzvy pro dnešní svět reálné? Dá se ekonomika vybudovat na bratrství? Kdo může být prvotním nositelem této ekonomiky?

PROF. ING. LUBOMÍR MLČOCH, CSC.

Ekonomie podle Františka z Assisi vypadá jako protimluv, nonsens. Jde o „obrácení ekonoma v nás“, kalkul zůstává, ale peníze se z našeho pána stávají naším sluhou: počítáme s penězi doopravdy racionálně jen v „ekonomii bližního jako sebe sama“. Dobrovolná skromnost otevírá prostor pro solidaritu, dárcovství, bratrství. Veřejné rozpočty se z nedostatků mění na přebytky sloužící k celistvému rozvoji v němž jsme všichni bratři. Pane, začni u mne.

Josef Patočka & Anna Kárníková

Jak může vypadat rozvoj ve 21. století, v době klimatické krize? Názory na to, kudy dál, se liší. Vlády a mezinárodní instituce jako Evropská unie nebo OSN propagují zelené technologické inovace a vidí v nich příležitost pro další tzv. zelený růst. Čím dále častěji ale slýcháme hlasy od aktivistů a akademiků, kteří vidí v ekonomickém růstu jádro samotného problému. Hnutí tzv. nerůstu šíří myšlenky o společnosti a ekonomice, kde by neomezený růst nebyl potřeba. Zatím jsou tyto hlasy v menšině, protože představují obrovskou hrozbu pro ustálený status quo. Proč je nekonečný ekonomický růst nežádoucí a jak by vypadala společnost bez růstu?